Pilíře politického systému
Česká republika navazuje na bohatou historickou tradici státnosti Koruny české a zejména na demokratické dědictví , kdy byla tehdejší Československá republika jedním z nejrozvinutějších států. Současně byla jakýmsi „ostrovem demokracie“ a občanských svobod ve střední Evropě i aktivním partnerem mezinárodní spolupráce demokratických států.
Česká republika je demokratický stát postavený na pluralitním politickém systému. Ústřední zákonodárné postavení má zde Parlament ČR, jenž je složen ze dvou komor - Poslanecké sněmovny a Senátem ČR. V čele státu stojí prezident republiky, který společně s vládou České republiky zástává výkonnou moc státu.
Základním zákonem je Ústava České republiky, která byla schválena tehdejší Českou národní radou v prosinci 1992 a vstoupila v platnost pro již samostatnou Českou republiku, od 1.1.1993. Součástí základů českého demokratického systému je také Listina základních práv a svobod, zákony a mezinárodní smlouvy, které jsou schvalovány Parlamentem ČR společně s prezidentem republiky.
V českém ústavním pořádku jsou podle zásad demokracie důsledně odděleny moci - zákonodárná (reprezentovaná dvoukomorovým Parlamentem), výkonná (náležící vládě a prezidentovi) a soudní.
Soudní moc je tvořena soustavou obecných soudů a Ústavním soudem.
Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s
Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů.