Moderní česká filmová tvorba
Česká republika má plodnou generaci nových scénáristů, režisérů i herců, kteří po celém světě prezentují divákům svou tvorbu. Za ni již získali nejen mnoho prestižních cen na mezinárodních filmových festivalech,ale také několik trofejí pro filmaře nejcennějších - Oscarů.
Rok 1989 a "Sametová revoluce" přinesly do české kinematografie nový svěží vítr a svobodu. Po slavné éře filmů z první republiky a 60. let nastupují noví mladí filmaři a scénáristé společně s dosud omezovanými autory .
Moderní česká filmová tvorba staví mimo jiné na úspěšném odkazu svých předchůdců i autorů, kteří v období socialismu odešli do exilu. Vždyť český film získal již několik Oscarů - za filmy Obchod na korze (Ján Kádár a Elmar Klos), Ostře sledované vlaky (režie Jiří Menzel), nebo Kolja (Jan Svěrák). Z české filmové historie také výrazně vystupují filmy jako Extáze Gustava Machatého s obdivuhodnou obrazovou skladbou, Hoří, má panenko Miloše Formana nebo Musíme si pomáhat Jana Hřebejka. Ještě mnohem více se dozvíte v historii české kinematografie .
Domácím filmařům v 90. letech značně přibyla konkurence v podobě světové (především americké) produkce a vzniku komerčních televizních stanic . Ač je v české společnosti dobrým zvykem na české filmy do kin chodit, zůstává návratnost vložených peněz do filmových projektů obtížná.
Úspěchem byl zisk Oscara pro nejlepší cizojazyčný film , o který se zasloužil otcovsko-synovský tandem Zdeňka a Jana Svěrákových s filmem Kolja v roce 1996 .
K nejvýraznějším postavám mezi současnými českými filmaři patří vedle Jana Svěráka tvůrčí dvojice Jana Hřebejka a Petra Jarchovského (jejich film Musíme si pomáhat byl nominován na Oskara v roce 2000), Saša Gedeon (nominace na Evropskou cenu za film Návrat Idiota), Petr Zelenka (vítězství na karlovarském festivalu s Rokem ďábla) aj.
Na poli světového reklamního průmyslu je důležitým pojmem jméno režiséra Ivana Zachariáše .
Filmovou zajímavostí zapsanou dokonce v Guinnessově knize rekordů je natáčení filmu Krysař F. A. Brabce, které se uskutečnilo během jednoho jediného dne, a to 31. 1. 2002.
V současné době se natáčí kolem 15 filmů za rok . Státní podporu ve formě grantů rozděluje Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, není však dostatečná. Jedním z největších koproducentů byla v posledních letech veřejnoprávní Česká televize.
Český animovaný film navazuje na slavnou tradici a i v současnosti oplývá bohatou invenčností a získává i řadu ocenění. Bohužel se podobně jako jiná odvětví potýká s nedostatkem financí, které získává hlavně ze zahraničí. O bohaté tradici a úspěších si můžete přečíst v našem článku věnovaném animovanému filmu.
V raných devadesátých letech byla založena Česká filmová a televizní akademie, která každý rok udílí prestižní filmové ceny Český lev. Od roku 2004 se také udílejí televizní ceny Elsa.
Česká republika se díky vyhlášené profesionalitě místních filmových pracovníků a příznivým cenám stala oblíbenou lokalitou mnoha producentů z celého světa. Barrandovské ateliéry a Praha hostily řadu velkých zahraničních produkcí (např. Mission Impossible, r. Brian de Palma; Bídníci, r. Bille August; Blade II, r. Guillermo del Torro; Grimm Brothers, r. Terry Gilliam; Hart´s War, r. Gregory Hoblit; XXX, r. Rob Cohen; Oliver Twist, r. Roman Polanski a další).
Z dalších výrazných zahraničních filmových úspěchů je třeba zmínit nominaci na Oskara za rok 2003 pro film Želary (režiséra Ondřeje Trojana).
Jaké byly začátky a zlatá éra českého filmu se dozvíte v historii české kinematografie.