Život a práce

Jak to v ČR funguje

Právo

Systém nezávislých soudů

Hodnotit článek

Soudní moc je v ČR, podobně jako v jiných demokratických a právních státech, vymezena Ústavou ČR tak, že soudy vykonávají své poslání jako nezávislé instituce.

photo: (sxc.hu)

Podle Ústavy ČR tvoří soustavu soudů Ústavní soud , Nejvyšší soud , Nejvyšší správní soud , vrchní, krajské a okresní soudy. Jejich působnost a organizace je stanovena Ústavou ČR a zákonem. Obdobně je stanovena organizace a působnost státních zastupitelství.

Ústavní soud

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti . Zasedá v něm 15 soudců, kteří jsou jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let. Soudce Ústavního soudu nelze bez souhlasu Senátu trestně stíhat, čímž je zajištěna ochrana před blokováním výkonu funkce. Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté, a předseda Senátu jej do 24 hodin vydá soudu.

Mezi činnosti Ústavního soudu mimo jiné patří:

rušení zákonů a jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s Ústavou,
rozhodování o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí zasahující do zaručených základních práv a svobod,
posuzování ústavní žaloby Senátu proti prezidentu republiky,
rozhodování o opatřeních nezbytných k provedení závazného rozhodnutí mezinárodního soudu,
rozhodování sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů státní samosprávy,
posouzení mezinárodní smlouvy před její ratifikací o jejím souladu s ústavním pořádkem.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů (s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud).

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud dbá o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.

Se vstupem země do EU se ČR zavázala ve vymezených oblastech k respektování principu nadřazenosti evropského práva nad právem ČR.