Vodstvo
Odborníci mluví o území České republiky jako o "střeše Evropy" . Napříč Českou republikou se totiž táhne tzv. hlavní evropské rozvodí , jež odděluje úmoří severních a jižních moří, která z Evropy činí obrovský poloostrov. Najdeme na něm dokonce horský masiv Králického Sněžníku (1423 m), z jehož svahů voda stéká do tří různých moří. Setkávají se tu úmoří Severního, Baltského a Černého moře.
Zajímavé také je, že území tří historických zemí České republiky - Čech, Moravy a Slezska - se přibližně shodují s nejdůležitějšími povodími. Čechy zahrnuje povodí Labe, Morava povodí Moravy a Slezsko povodí Odry.
Z hlediska hospodaření s vodou mají velký význam vodní nádrže . Nejdůležitější jsou v současnosti přehrady , budované převážně v sevřených údolích řek. V České republice jich najdeme na 150, nejznámější jsou přitom Lipno, Orlík nebo Vranov. Mnohem více (asi 21 tisíc) je zde ovšem rybníků , jež tvoří neodmyslitelnou součást české krajiny. K důvodům pro jejich časté budování vedl i nedostatek přirozených jezer.
Všechny vodní plochy v České republice jsou ovšem ve srovnání s největšími světovými rezervoáry pitné vody nepatrné.
Pokud mluvíme o vodstvu, nesmíme zapomenout na minerální prameny a s nimi spojené lázně . Minerálních pramenů je v českých zemích tak velké množství, že norma pro označení pramene za pramen minerální je v České republice přísnější než v jiných státech Evropy. Najdeme zde prameny s různými minerálními příměsemi, kyselky obsahující oxid uhličitý, horké i radioaktivní prameny. Především západočeské lázně již po několik staletí vítají hosty z celé Evropy i z jiných kontinentů.
Povodí Labe
Řeka Labe pramení v nejvyšším českém pohoří, Krkonoších, a během své další pouti přibere téměř všechny toky Čech. Z těchto přítoků je nejdůležitější Vltava , která odvodňuje celou jižní polovinu Čech. Protéká i hlavním městem Prahou a je považována za českou národní řeku . Po soutoku s Vltavou míří Labe k severozápadu, kde mu v cestě stojí vulkanický masiv pohoří České středohoří. Labe ho protíná sevřeným údolím nazývaným Porta Bohemica - Česká brána. Podobně i poslední kilometry na území České republiky protéká Labe v úzkém údolí mezi pískovcovými skalami tzv. Česko-Saského Švýcarska. Další stovky kilometrů pak proudí Německem až ke svému ústí do Severního moře.
Povodí Moravy
Nejdůležitější řekou Moravy je Morava - jméno historické země i řeky je stejné. Řeka Morava pramení na Králickém Sněžníku, v místě styku tří úmoří. Odtud míří k jihu nížinami moravských úvalů a teprve v nejjižnějším cípu Moravy se spojuje s Dyjí , která pramení v Rakousku a odvodňuje jihozápadní část Moravy. Po rakousko-slovenské hranici pak řeka Morava míří do Dunaje, který po dlouhé pouti jihovýchodní Evropou odevzdá svou vodu Černému moři.
Povodí Odry
Odra je páteří Slezska. Pramení v nevysoké vrchovině Oderské vrchy, především v Ostravské pánvi ji však posilují vodní toky stékající z pohraničních pohoří Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Lysá hora, nejdeštivější místo České republiky, spadá rovněž do tohoto povodí. Odra pak podobně jako Labe míří za hranicemi České republiky k severozápadu, kde se u polského přístavu Szczecin vlévá do Baltského moře.
Přehrady
Aby všechna voda neodtekla rychle mimo území České republiky, bylo zde za posledních více než sto let vybudováno několik desítek přehradních nádrží. Slouží k ovlivňování průtoku českých řek - jako podpora v době sucha, ale i jako protipovodňová ochrana. Současně jsou využívány energeticky, pro rekreaci, některé jsou zásobárnami pitné vody. Nejstarší české přehrady vznikaly na přelomu 19. a 20. století, ponejvíce v horách průmyslově rozvinutého severního pohraničí dnešní České republiky. V druhé polovině 20. století pak byla vybudována největší soustava přehrad v České republice, tzv. vltavská kaskáda . K její stavbě bylo využito sevřené údolí Vltavy od Šumavy na jižní hranici Čech po Prahu.
Rybníky
Tradice budování umělých vodních nádrží sahá v českých zemích až do středověku, kdy zde vznikaly celé skupiny rybníků, z nichž jen asi čtvrtina se dochovala dodnes. Bezesporu velkolepým dílem tohoto druhu je soustava rybníků v jihočeské Třeboňské pánvi , vybudovaná převážně v 16. století na zdejším panství mocného rodu Rožmberků. Velké plochy jižních Čech se tehdy změnily z bažinatého území na kouzelný kraj, kde se střídají vodní plochy s neméně kouzelnou přírodou. Právě odtud nejčastěji pochází vánoční kapr, tradiční hlavní jídlo večeře na Štědrý večer.
Jezera
Česká jezera lze doslova spočítat na prstech obou rukou. Jednu ruku přitom budeme potřebovat na jihočeské pohoří Šumava . Na české straně těchto hor vytvořil horský ledovec pět karových jezer. Největší z nich se jmenuje Černé jezero. Mimo Šumavu pak najdeme jen několik menších jezer. Nejsou sice významná rozlohou, za pozornost ale stojí svým původem. Na severní Moravě u obce Rejvíz to jsou dvě rašeliništní jezírka, v západních Čechách Odlezelské (Mladotické) jezero , vzniklé zahrazením údolí při sesuvu v roce 1872. V tak geologicky starém území, jakým je Český masiv, šlo o nevšední událost. Snad ještě pozoruhodnější je příběh Kamencového jezera u města Chomutov v severních Čechách. Již ve středověku zde existovalo malé jezero, poblíž kterého byla několik staletí těžena zdejší hornina zvaná kamenec, až se voda rozšířila do vytěženého prostoru. Dnešní jezero je tak několikanásobně rozlehlejší než to původní. Jeho věhlas však spočívá v něčem zcela jiném. Kvůli chemickému složení zdejší vody v něm totiž nemůže žít žádný živočich. Naopak lidé si koupání v něm pochvalují, takže je oblíbeným cílem návštěvníků. Ostatně, aby ne, když na světě lze údajně najít jen jedno jemu podobné, a to v Kalifornii.
Pohoří
Českou kotlinu ze všech stran obklopují výrazná horská pásma, pouze směrem k východu je od Moravy oddělena nižší Českomoravskou vrchovinou . Dva ze čtyř českých národních parků chrání právě pohraniční pohoří - Šumavu a Krkonoše . V obou také pramení nejdůležitější české řeky - v Krkonoších Labe, na Šumavě Vltava.
Více se o českých horách lze získat na stránkách České hory nebo na Holiday Info, kde jsou mimo jiné bohaté fotogalerie i záběry on-line kamer. Nejvyšším pohořím České republiky jsou právě Krkonoše , jejichž hřeben tvoří přirozenou hranici se sousední Polskou republikou.
Přímo na hranici najdeme i nejvyšší horu České republiky, která se jmenuje Sněžka (od slova sníh) a leží ve výšce 1602 metrů nad mořem. A její název skutečně neklame - více než polovinu dní v roce zde leží sníh. Krkonoše jsou tak kvůli sněhovým podmínkám a prudkým svahům nejvyhledávanější oblastí České republiky z hlediska zimních sportů.