Masopust
Masopust, fašank, ostatky či šibřinky, to byly v minulosti svátky hodování, tedy období, kdy se máme dobře najíst. Po nich totiž následoval čtyřicetidenní půst, který končil Velikonocemi. Masopust dříve začínal na Tři krále a trval až do Popeleční středy. Jeho vyvrcholením bylo masopustní veselí spojené s obřadním průvodem masek.
Masopust, fašank, ostatky či šibřinky, to byly v minulosti svátky hodování, tedy období, kdy se máme dobře najíst. Po nich totiž následoval čtyřicetidenní půst, který končil Velikonocemi. Masopust dříve začínal na Tři krále a trval až do Popeleční středy. Jeho vyvrcholením bylo masopustní veselí spojené s obřadním průvodem masek.
Masopust v dnešním podání je vlastně jen masopustní veselí, to znamená posledních pár dní tohoto karnevalového období. Původně hlavní zábava začínala masopustní nedělí a pokračovala ještě v pondělí a úterý, kdy chodil průvod masek. Přípravou na masopustní veselí ovšem býval již čtvrtek před masopustní nedělí. Dnes je často vše shrnuto do jediného dne, a tím obvykle bývá sobota.
Průvod masek samozřejmě zůstal zachován, je hlavní „atrakcí“ masopustu. Masky jsou u nás ovšem jiné, než jaké známe třeba z proslulého karnevalu v Benátkách. Tradičními masopustními maskami, které můžete vidět v Čechách a na Moravě, jsou například medvěd, kozel, kobyla, jezdec na koni, bába s nůší či kominík s žebříkem.
Kromě průvodu masek nechybí samozřejmě ani dobré jídlo. Tradičně se podává zabijačka, takže například jitrnice, jelítka, ovar, klobásy, huspenina či škvarky.
A součástí masopustního programu je také taneční zábava. Končívá obvykle o půlnoci „pochováním basy“, což dříve symbolizovalo, že příštích 40 dní, tedy po období půstu, si muzikanti nezahrají.