České velikonoční pokrmy
Velikonoční pokrmy v českých zemích jsou silně ovlivněné křesťanskou symbolikou a tradicí. Velikonoce mají svůj prapůvod v pohanských dobách. Jako oslava jarní rovnodennosti a probuzení přírody, přešly do křesťanství coby svátky oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
K velikonočnímu hodu patří u nás především beránek. V minulosti si lidé, kteří si nemohli dopřát opravdového beránka, nahrazovali tento symbol pečivem ve stejném tvaru. A tak pekli beránky ze sladkého kynutého, třeného anebo piškotového těsta.
Na českém velikonočním jídelníčku má odedávna zvláštní postavení také vajíčko jako symbol nového života a znovuzrození a s ním i pečivo. Vejce jsou součástí mnoha velikonočních jídel a chlapci jimi byli obdarováni i o Velikonočním pondělí za pomlázku. Jsou též základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším českým velikonočním pokrmům. Velikonoční mazanec je hodový koláč z kynutého těsta. Má okrouhlý bochníkový tvar a navrchu je naříznutý do znamení kříže. Vedle mazanců jsou oblíbené i jidáše. Připravují se rovněž z kynutého těsta, ale jsou menší a mají tvar různých spletenců a spirál. Symbolizují provaz, na kterém se Jidáš oběsil po zradě Krista.
Na velikonočním stole nechybí ani maso. Typické jsou především kombinace masa, zvláště sekaného s vejci nebo s pečivem, a různé nádivky či směsi.
Velikonočním pokrmům se v minulosti připisoval zvláštní význam a na Velikonoční neděli je lidé dokonce nosili v košíku do kostela k posvěcení. Tato tradice se v některých krajích, zejména na venkově, dodržuje dodnes.