HOMEPAGE

Objevte ČR
 
Fakta o ČR
 
Historie

 

Husitství a odkaz mistra Jana Husa

 
photo:  (kudyznudy.cz)
 

České země postihla za vlády Václava IV., syna jednoho z největších českých panovníků historie - krále a císaře Karla IV., hospodářská deprese. V zemi řádili lapkové, po dlouhé době udeřily morové epidemie, zuřily soukromé války. Církev, která měla dohlížet na dodržování božích přikázání, se soustředila na získávání mocenských pozic a hromadění majetku. Duchovní již dlouho vykonávali funkce ve správě království a namísto peněz dostávali církevní úřad jako zaopatření. Nejen v Čechách, ale i jinde v Evropě sílila kritika církve za odklon od původních zásad.

 
 
Nápravu kritici spatřovali v návratu k původním ideálům církve - šířit boží zákon a dodržovat přikázání Bible. Žádali, aby se církev zřekla světské moci a rozsáhlého majetku, což samozřejmě neučinila.

V Praze v Betlémské kapli kázal učitel pražské univerzity, mistr Jan Hus . Pro něj byla Bible nejvyšším vzorem a autoritou; propagoval chudou církev. Cílem pozemského snažení mělo být přiblížení se dokonalému světu božímu. Rozvrat současného života na zemi podle něj a jeho stoupenců ukazoval na blízký příchod Antikrista. S Husovými názory nesouhlasili němečtí učitelé pražské univerzity, kteří si na údajné české heretiky stěžovali až u samotného papeže.

Václav IV., rozezlen poškozováním pověsti království v cizině, sáhl k odvetným opatřením. Kutnohorským dekretem roku 1409 předal vedení univerzity do rukou Husovy skupiny. Změnil pravidla hlasování - český národ získal tři hlasy oproti jednomu společnému hlasu všech cizích národů. Výsledkem byla hluboká roztržka vedoucí k odchodu německých učitelů a studentů na jiné říšské univerzity.

Král nejprve Husa podporoval , ale Husova kritika prodávání odpustků a zhoršující se pověst království, kde král prý drží ruku nad kacíři, situaci změnily. Papež vyhlásil nad Prahou interdikt (zákaz konání církevních obřadů - pohřbů, svateb, křtin apod.), pokud v ní bude přebývat Jan Hus.

Část církve se snažila řešit problémy, především schizma, pomocí koncilů. A bylo na čase, neboť v druhém desetiletí měla Evropa už dokonce tři papeže hádající se mezi sebou. Na kostnický koncil , který svolal bratr českého krále Zikmund Lucemburský, se dostavil i Jan Hus, aby zde obhajoval správnost české cesty nápravy církve. Snažil se marně. Církevní hodnostáře nepřesvědčil, odmítl odvolat své názory a dne 6. července 1415 byl v Kostnici upálen . Delegátům koncilu se podařilo papežské schizma ukončit.

V Čechách ovšem výsledky koncilu situaci neutišily. Naopak - sílil neklid, lidé svou zbožnost dováděli až do krajnosti. Lidé byli přesvědčeni o blízkém konci zkaženého světa. Pouze v pětici vyvolených českých měst - v Žatci, Plzni, Klatovech, Lounech a Slaném a na zmíněných „horách“ mohli dojít věrní křesťané spásy.

Dne 30. července 1419 Pražané vedení kazatelem Janem Želivským vyhodili z oken Novoměstské radnice protireformní konšely a pobili je. Novoměstskou defenestrací začala husitská revoluce - hnutí, které na několik desítek let přivedlo Čechy do středu evropského dění. Na jeho konci byla rezignace katolické církve na udržení jediné víry v oblasti svého vlivu.

Na jaře roku 1420 husité založili vlastní město - Tábor . Pokusili se v něm realizovat myšlenku sociálně spravedlivé a rovné společnosti. Zikmund , jehož nárok na trůn nebyl uznán, se pokoušel dobýt si království silou zbraní. Zorganizoval několik křížových výprav, ale bez úspěchu. Na sněmu v Čáslavi v roce 1421 byl zvolen kolektivní dvacetičlenný orgán, který vládl místo sesazeného Zikmunda. Zasedlo v něm osm měšťanů, sedm příslušníků nižší šlechty a pět pánů. Husitským programem se staly tzv. Čtyři pražské artikuly - svobodné hlásání slova božího, přijímání při mši pod obojí, zákaz světského panování kněží, trestání smrtelných hříchů .

Největším husitským vojevůdcem byl Jan Žižka z Trocnova , tvůrce defenzivní taktiky založené na použití hradby z vozů . Pro tehdejší způsob vedení boje rytířskou jízdou byla vozová hradba prakticky nepřekonatelnou překážkou.

Husitské hnutí se již za Žižkova života rozdělilo do několika proudů - pražané, sirotci (kteří se tak po Žižkově smrti začali nazývat) a táboři. Hlavní postavou táborů se stal kněz Prokop Holý , zvaný též Veliký. Pod jeho vedením vyhrála husitská vojska bitvy nad křižáky u Ústí nad Labem v roce 1426 a u Tachova roku 1427. U Domažlic roku 1431 k chystané bitvě dokonce nedošlo, protože většina křižáckého vojska utekla před začátkem boje ve chvíli, kdy bylo husitské vojsko jednohlasně hřímající chorál „Ktož sú boží bojovníci“ na dohled.

Zatímco v první fázi revoluce se husité soustředili na obranu před útoky zvenčí, v druhé sami začali útočit. Vydali se nejen do ostatních zemí Koruny české (které vedle Čech tvořily Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice), ale i na Slovensko, do německých oblastí říše a ve službách polského krále zavítali až k Baltu.

Katolická církev tehdy raději vsadila na diplomacii místo hrubé síly . Na basilejském koncilu (1431 - 1449) proto zahájila s husity jednání. Radikální křídlo husitů chtělo prosadit povinnost vyznání pod obojí pro všechny obyvatele království bez ohledu na ztráty, únavu a vyčerpání z dlouhých válek. Ve snaze oslabit katolíky oblehli katolickou baštu Plzeň, ale město se ubránilo.

Radikální křídlo husitů však bylo poraženo koalicí umírněných husitů a českých katolíků v bitvě u Lipan roku 1434 . Příčinou porážky nebyla početní převaha útočníků koalice, nýbrž vojenská lest - předstírání útěku z bojiště, který zlákal radikály k neuváženému výpadu z vozové hradby. Následný protiútok a povalení otevřené vozové hradby znamenal jejich porážku.

Roku 1436 byla v Jihlavě vyhlášena dohoda s basilejským koncilem - tzv. kompaktáta . Pro české království a moravské markrabství bylo povoleno příjímání z kalicha a v zeslabené formě i další tři pražské artikuly. Poprvé v dějinách se katolická církev smířila s dvojí vírou na území, které ovládala. Husitství předznamenalo evropskou reformaci a bylo vykročením ke svobodě náboženského vyznání. Přineslo slávu českému vojenskému umění a čeští bojovníci byli žádáni v mnoha armádách.

Vozová hradba sestavená na příhodném místě byla tehdejšími vojenskými prostředky nepřemožitelná. Zkáza jí hrozila jen za přesunu, pokud ji obsluha nestačila včas sestavit a uzavřít. Její význam klesl až s rozvojem děl.

Husitství také znamenalo velké majetkové přesuny . Z měst zmizela nejbohatší vrstva - němečtí měšťané. Původně církevní majetek si rozebrali šlechtici a města bez ohledu na to, zda vyznávali kališnickou či katolickou víru. Poklesl i politický vliv katolické církve. Ztratila zastoupení na českém zemském sněmu. Králem se po mnoha letech čekání stal Zikmund, ale aby se mohl ujmout vlády, musel potvrdit daný stav.

Roku 1452 byl za zemského správce zvolen Jiří z Poděbrad , příslušník českého panského rodu a umírněný husita, který bojoval u Lipan na vítězné straně. Po smrti krále Ladislava Pohrobka ho stavy roku 1458 zvolily za českého krále . Potýkal se s nálepkou panovníka „husitského kacíře“, neboť vládl v království, kde byla zakotvena rovnost jak kališnického, tak katolického vyznání. Papež Pius II. využil skutečnosti, že kompaktáta schválil jenom koncil, nikoliv papež, a prohlásil je za zrušená.

Hrozbě mezinárodní izolace a následně obnovení jediné katolické víry čelil Jiří z Poděbrad diplomatickým jednáním. Navrhoval vytvořit mírovou unii evropských panovníků s vlastními zákonodárnými a soudními orgány, podobnou např. dnešní OSN. Poselství českého krále cestovalo po dvorech evropských panovníků v letech 1464 - 1466, bohužel bezúspěšně.

Jiří z Poděbrad musel navíc řešit zhoršující se domácí situaci, neboť čeští katolíci se spojili v Zelenohorské jednotě a povstali proti němu. Zvenčí ohrožoval stát uherský král Matyáš Korvín, který toužil po české královské koruně. Za této situace Jiří z Poděbrad uzavřel ke konci svého života dohodu o nástupnictví s rodem polských králů Jagellonců , kteří na českém trůně zůstali až do začátku 16. století.
 
Autor:
 
Přidáno: 10.12.2009
 
 
 

Související články

 
Historie
 
 

Husitství a odkaz mistra Jana Husa

České země postihla za vlády Václava IV., syna jednoho z největších českých panovníků historie - krále a...

 
 
Obecná fakta o ČR
 
 

Zahraniční mise Armády ČR – historie

Vstupem do Severoatlantické aliance a do Evropské unie na sebe Česká republika převzala závazek, že se...

 
 
Historie
 
 
 
 
Historie
 
 

Po stopách UNESCO – 7. díl: – Kutná...

V rámci putování za památkami UNESCO je nezbytné ukázat i na města Kutnou Horu a Litomyšl. Kurná Hora...

 
Oblíbené

Historie výtvarného umění

Co se událo ve výtvarném umění na samém sklonku českých dějin? Mnohé…

Klimatické podmínky

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných…

Nejdůležitější objevy současnosti

Za poslední desetiletí přišla česká věda s mnoha převratnými objevy, vynálezy a…

Čeština

Čeština patří do skupiny západoslovanských jazyků. Český jazyk je také jazykem…