Kutná Hora je město ve středních Čechách, s počtem kolem 22 tisíc obyvatel, které stálo u samé kolébky rozmachu českého království. Je spjaté s těžbou stříbra a ražbou mincí. Právem je Kutná Hora považována za pokladnici země, její bohatství dávalo sílu rozmachu Českého království. Kulturní a historický význam zachovalých památek byly vyzdviženy v roce 1995, kdy bylo jádro města společně s
chrámem sv. Barbory a
katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v místní části Sedlec zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO.
K nejvýznamnějším památkám
historického jádra patří jak zmíněný gotický chrám sv. Barbory s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie, tak gotický palác Hrádek, Vlašský dvůr (dnešní radnice), který býval dočasným sídlem českých králů, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, Jezuitská kolej nebo klášter Voršilek. Kromě veřejných, obecních a církevních staveb obsahuje památková rezervace také řadu gotických, renesančních a barokních obytných domů.
Chrám sv. Barbory
v historickém centru města byl založen roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn známého stavitele Petra Parléře, autora katedrály sv. Víta v Praze. Stavba probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. Chrám byl zasvěcen patronce horníků sv. Barboře a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
je nejstarším cisterciáckým klášterem v ČR. Je chrámem světla, jeho mohutná okna i celková dispozice stavby neměly ve své době v Čechách obdoby. Výzdoba ve srovnání s jinými dobovými stavbami skoro chybí, ale o to větší roli tu dostává právě světlo samo. Každou minutu proměňuje interiér a celou, už tak žensky subtilní, stavbu, odlehčuje a unáší ji do nadzemských výšin
Renesanční zámek v Litomyšli je nejvýznamnější památkou renesance v České republice a oblíbeným cílem turistů. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1999.
Renesanční zámek (mapa) z druhé poloviny 16. století je typickým dokladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Zápisem tohoto komplexu na seznam UNESCO mu byl přiznán i jeho světově výjimečný význam. Vlastní zámek je obklopen hospodářskými budovami, postavenými a upravenými převážně v barokním slohu.
Zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, která byla založena současně se zámkem a upravena a rozšířena v 18. století. Její součástí je i přírodní amfiteátr, kde se odehrávají některá kulturní představení. Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější patří festival
Smetanova Litomyšl, který se koná na počest slavného českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, jenž se přímo na zámku v Litomyšli roku 1824 narodil.