Pozdní středověk a začátek novověku
photo: ()
Počátkem patnáctého století zaznamenaly české země hospodářský úpadek. Naopak v šestnáctém století, za vlády, došlo k velkému rozmachu hospodářství a své kořeny zapustila v českých zemích - díky Rudolfovým alchymistům - i chemie, dnešní česká prvotřídní vědní disciplína.
Počátek patnáctého století byl spjat s husitskými bouřemi, které s sebou přinesly též znatelný hospodářský úpadek. Země se v jejich důsledku dostala do mezinárodní izolace, protože papež a celá katolická Evropa vyhlásili zákaz obchodování s „kacířskými“ Čechami, tedy de facto obchodní embargo. Stát byl silně oslaben a v této situaci se rozvoj výroby, řemesel a obchodu nemohl dostatečně rozvíjet. V důsledku epidemií, hladomoru a dalších negativních průvodních jevů husitských bouří došlo na území českých zemí ke 40–50% úbytku obyvatelstva. Trvalo jistý čas, než se země z této rány zahojila. Jakkoli mělo husitské hnutí i své pozitivní stránky a nepochybně přispělo k velkému národnímu uvědomění, z hlediska hospodářského života byly dopady veskrze negativní.
Po nástupu Jiřího z Poděbrad došlo k citelnému oživení hospodářského života a díky diplomatické aktivitě panovníka i k rozvoji tolik potřebného mezinárodního obchodu. Země se tak rychle vzpamatovávala z hospodářské deprese způsobené politickou nestabilitou předchozích let.
Výroba v 16. století je čím dál sofistikovanější, a to i díky přílivu zahraničních mistrů, opět nejčastěji z Německa a Itálie. Za vlády Rudolfa II.se z Prahy stalo fakticky hlavní město říše a spolu s Rudolfovým dvorem přišli i největší umělci a vědci své doby. V alchymistických dílnách na Pražském hradě docházelo, kromě kuriózních pokusů o získání kamene mudrců apod., i k prvním objevům na poli přírodních věd, zejména chemie. Zde tedy můžeme hledat zárodky jednoho z nejdůležitějších průmyslových odvětví, které později ovlivnilo hospodářský život v Čechách jako málokteré.