Výstava měla silný
národní a politický podtext - průmyslová výstava v roce 1791 totiž
proběhla v rámci oslav korunovace Leopolda II. českým králem. V roce
1891 panující František Josef II. se však českým králem korunovat
nedal. Oslava Leopoldova jubilea proto byla i jistým připomenutím ideje
české státnosti, navíc v době, kdy Vídeň a němečtí nacionalisté dělali
vše pro její zapomenutí.
Přestože šlo o zemskou výstavu, němečtí
průmyslníci sídlící v Českém království ji, až na nepatrné výjimky,
bojkotovali. Výstava, organizovaná a vybavená výhradně českými podniky,
však měla obrovský úspěch a ukázala schopnost českých lidí.
Díky německým obstrukcím byl boj o výstavu od samého začátku
velmi tvrdý. Teprve roku 1888 byl zvolen první přípravný výbor, v jehož
čele stál hrabě Karel Max Zedtwitz, jedním z místopředsedů byl zvolen
František Křižík. O významu podniku svědčí i složení generálního
výboru, v němž byl hrabě Bedřich Kinský, hrabě František Thun, kníže
Jiří Lobkowicz či pražský primátor dr. Jindřich Šolc.
Usnesením
zemského sněmu byla ke zbudování Výstaviště určena
část Královské obory. Výstava byla zahájena 15. května 1891, ukončena
byla 18. října 1891. Jednou z atrakcí výstavy byl i Hanavský pavilon, vyhledávaná byla balónová aréna, kde se pořádaly vyhlídkové lety
upoutaným i volným balónem. Součástí výstavního dění byl i II.
všesokolský slet. Výstavu shlédlo dva a půl milionu návštěvníků,
podívat se přijel i sám František Josef II.
O monumentalitě výstavy
svědčí i výstavní katalog, který zahrnoval přehled vystavovatelů včetně
soupisu pavilonů a exponátů na plných 350 stranách.