Hospodářský význam kraje je dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí na území podkrušnohorské pánevní oblasti. V nejbližších desetiletích pravděpodobně budou tvořit nejvýznamnější energetický zdroj České republiky. V blízkosti dolů se nachází také největší uhelné elektrárny – Prunéřov
(mapa), Tušimice
(mapa), Ledvice
(mapa) nebo Počerady
(mapa). Kromě těžby hnědého uhlí a energetiky má v kraji významné postavení i průmysl chemický (Litvínov, Ústí nad Labem, Lovosice), stavební, keramický, textilní atd.
Výrazná průmyslová činnost z minulosti se nepříznivě odrazila i na současné kvalitě životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Navzdory tomu se kraj i tak může pyšnit významným přírodním bohatstvím. Ze severozápadní strany jej obklopují hřebeny Krušných hor, jejichž nejvyšší hora Klínovec3
(mapa) leží na hranici s krajem Karlovarským. Na severní části hor se nachází turisticky vyhledávaná unikátní skalní města, soutěsky a věže Labských pískovců. Ty zároveň částečně patří do nejdůležitějšího chráněného území kraje – Národního parku České Švýcarsko2
(mapa). V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.
Ústecký kraj má za sebou bohatou historii, o čemž svědčí i velké množství stavebních památek. Mezi nejznámější patří např.
románská rotunda na hoře Říp (mapa),
gotický kostel v Mostě (mapa),
barokní zámek v Duchově (mapa), kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Města Litoměřice
(mapa), Úštěk0
(mapa) a Terezín1
(mapa) byla vyhlášena městskými památkovými rezervacemi.
Pro
Ústecký kraj je důležité i jeho dopravní napojení na Evropskou unii. Je to hlavně řeka Labe, která spojuje vnitrozemské Česko se Severním mořem. Podél ní vede důležitý železniční tah z Prahy do Drážďan a dálnice D8 (zatím nedokončená), která se na hranicích volně napojuje na německou dálnici A17.