Český přemyslovský kníže, patron české země, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy. O životě svatého Václava se nedochovaly téměř žádné spolehlivé doklady. Není jisté ani jeho datum narození, ani datum úmrtí.
Kníže Václav byl synem knížete Vratislava I. a jeho manželky kněžny Drahomíry. Jeho prarodiči byli přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila. V roce 921 umírá Vratislav I. a jeho nástupcem na českém trůně se stává syn Václav. Protože mu tehdy bylo teprve 14 let, vládla za něj krátkou dobu matka Drahomíra. Patrně už v roce 922 se však ujímá moci sám Václav. Doba Václavovy vlády je již od počátku charakteristická jeho podporou křesťanské církve a dalším upevňováním moci Přemyslovců v českých zemích. To se nelíbilo jeho bratru Boleslavovi. Rozpoutal se bratrský konflikt, který vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl tento český kníže ráno 28. září 935 (starší literatura uvádí rok 929) zavražděn. Po bratrově smrti se Boleslav chopil moci a vyvraždil i Václavovy politické stoupence. Ale již po třech letech se ze svého činu kál a v roce 972 nechal v Proseku u Prahy postavit první kostel zasvěcený sv. Václavovi.
Kníže Václav byl na svou dobu velmi vzdělaný a přes svůj věk vynikal nejen jako politik a státník, ale proslul též svou zbožností. Od začátku 14. století je mu zasvěcen oltář v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.
Den 28. září, kdy byl kníže Václav zavražděn, se v České republice slaví jako Svátek sv. Václava a je státním svátkem.
Více informací naleznete
zde.