HOMEPAGE

Objevte ČR
 
Fakta o ČR
 
Osobnosti současnosti

 

Josip Plečnik (1872–1957)

 
photo: Josip Plecnik (wikimedia.org)
 

Slovinský architekt a urbanista, jeden z nejvýznačnějších evropských architektů první poloviny 20. století, který v České republice zanechal nepřehlédnutelný otisk.

 
Jožo Plečnik, v ČR známý spíše pod jménem Josip Plečnik, se narodil 23. ledna 1872 v Lublani ve Slovinsku jako syn uměleckého truhláře. Od roku 1888 začal navštěvovat průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde získal stipendium a kde se mu dostalo velmi dobrého vzdělání v truhlářském oboru. V roce 1894 odešel do Vídně a tam dva roky pracoval v truhlářské továrně.

Přestože neměl odpovídající vzdělání, nastoupil v roce 1894 na vytouženou vídeňskou Akademii výtvarného umění, kde se jeho profesorem stal Otto Wagner. Získal tu nejen znalosti o architektuře, ale také nové přátele, mezi nimi i architekta Jana Kotěru. Studium zakončil v roce 1897 urbanistickou úpravou mořských lázní Schwellingen u Haagu, za niž získal takzvanou Římskou cenu a následně stipendium, díky kterému absolvoval dvouletý studijní pobyt v Itálii a Francii. Od roku 1900 Plečnik projektoval a samostatně stavěl ve Vídni, kde podle jeho návrhů vznikla řada neotřelých vil a nájemních domů.

V roce 1910 odešel na pozvání Jana Kotěry do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Do historie české architektury vstoupil především svým působením na Pražském hradě. V roce 1920 byl totiž tehdejším prezidentem T. G. Masarykem jmenován do funkce hlavního architekta. Ve 20. a 30. letech 20. století provedl na Pražském hradě řadu rekonstrukcí a přestaveb, které podstatně změnily charakter interiérů, nádvoří a zahrad. Patří mezi ně například úprava prvního a třetího nádvoří, Sloupová síň u Matyášovy brány a prostory Nového paláce s bytem prezidenta.

Roku 1921 byl jmenován profesorem architektury také na lublaňské technice. Do Prahy však pravidelně jezdil a spolu se svým žákem O. Rothmayerem intenzivně pracoval i nadále na úpravách Pražského hradu až do roku 1934. Mimo Pražský hrad vytvořil Plečnik v Praze také známý kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad (1928–32) a realizovány byly i jeho úpravy zámku v Lánech. Měl mimořádný smysl pro detail a dokonale ovládal také techniku stavění. Budovy navrhoval včetně interiérů, nábytku, designu nebo užitkových předmětů.

Řadu realizací najdeme i v jeho rodné Lublani, jde například o Trojmostí, budovu Národní univerzitní knihovny, zdymadlo na řece Lublanici nebo Žehličkový dům.

Letošní rok 2012 byl vyhlášen rokem Pavla Janáka a Josipa Plečnika, neboť uplyne 130 a 140 let od narození obou umělců. Jejich význam pro architekturu letos připomíná celá řada výstav, přednášek a doprovodných akcí, které se při této příležitosti konají.
 
 
Autor: Petra Hubálková
 
Přidáno: 01.06.2012
 
 
 

Související články

 
Osobnosti současnosti
 
 

Slavné kavárny a cukrárny – 1. díl

Kavárny a cukrárny patří k oblíbeným společenským místům. V každém větším městě České republiky...

 
 
Osobnosti současnosti
 
 

Čeští cestovatelé – 3. díl

Každý národ má své slavné osobnosti, jejichž jména v člověku okamžitě evokují dobrodružství, exotické...

 
 
Osobnosti současnosti
 
 

Slavné kavárny a cukrárny – 2. díl

Kavárny a cukrárny patří k oblíbeným společenským místům. V každém větším městě České republiky najdeme...

 
 
Kulturní tipy
 
 

Theodor Pištěk, výstava Ecce Homo

Český malíř, výtvarník, tvůrce filmových kostýmů a dekorací, držitel Oscara a Českého lva za dlouhodobý...

 
Oblíbené

Historie výtvarného umění

Co se událo ve výtvarném umění na samém sklonku českých dějin? Mnohé…

Klimatické podmínky

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných…

Nejdůležitější objevy současnosti

Za poslední desetiletí přišla česká věda s mnoha převratnými objevy, vynálezy a…

Čeština

Čeština patří do skupiny západoslovanských jazyků. Český jazyk je také jazykem…