Objevte ČR

Životní styl v ČR

Gastronomie

Stravování

photo: (flora.cz)

V této kapitole bychom vás rádi informovali o České republice z trochu jiného pohledu. Doufáme, že po odjezdu z této země budete vědět něco málo i o české kuchyni a o Češích samotných, neboť kuchyně mnohé prozrazuje. Lze říci, že česká kuchyně se ve světě neztrácí a nachází si své příznivce i odpůrce.

Tradiční jídlo

Česká kuchyně má staletou tradici a její vývoj byl ovlivňován kuchyní rakouskou či maďarskou, zrovna tak ale ta česká ovlivňovala kuchyně okolních zemí. Základem české národní kuchyně jsou suroviny, které bylo možné vypěstovat doma , především tedy obilí, luštěniny a brambory. K tomu pak maso - vepřové, hovězí nebo drůbeží a v některých oblastech také sladkovodní ryby. Z těchto zdánlivě prostých surovin vznikla vynikající a nápaditá jídla, která skutečně najdeme pouze v české kuchyni.

A jak tedy tato jídla vypadají a co Češi jedí dnes?

Klasická snídaně sestává zpravidla z bílého pečiva (rohlíky, housky nebo chléb), stále častěji se však prosazuje pečivo celozrnné. K pečivu se většinou podává vepřová či kuřecí šunka nebo jiné uzeniny (například trvanlivý salám či párky). Své místo mají také sýry, vejce, případně marmeláda či džem. Češi mají rádi i snídaně sladké, ke kterým patří tradiční vánočka nebo koblihy.

Snídaně se zapíjí většinou čajem s citronem, filtrovanou kávou, kakaem nebo čokoládou, případně ovocnými šťávami.

Obědy Češi většinou dodržují a často zavítají do oblíbené restaurace. Klasický oběd se skládá z polévky, hlavního jídla a občas také dezertu.

Česká kuchyně nabízí nepřeberné množství polévek - oblíbené jsou hovězí vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky nebo polévky bramborová, česneková, gulášová, dršťková nebo jarní zeleninová či krkonošské kyselo.

Základem hlavního jídla bývá obvykle maso , a to maso vepřové, drůbeží, hovězí, zvěřina nebo sladkovodní ryby. K němu se vždy podává nějaká příloha, jako například brambory, rýže nebo tradiční houskové či bramborové knedlíky. Fenoménem české kuchyně jsou omáčky .

Dalším typickým zástupcem oblíbeného českého jídla je tzv. "knedlo-vepřo-zelo " (neboli knedlíky se zelím a vepřovým masem) nebo svíčková na smetaně , opět s houskovým nebo bramborovým knedlíkem.

Mezi další oblíbená jídla, která se objevují také na svátečním stole, patří masový guláš nebo bramborový salát a vepřový řízek . Tyto pokrmy v české kuchyni zdomácněly, přestože původně pocházejí z jiných národních kuchyní. Když však řízek vyměníte za českou sladkovodní rybu kapra, ochutnáte tak pokrm vánoční, který se objevuje v téměř všech českých rodinách při štědrovečerní večeři.

Důležitou složkou české stravy jsou brambory. Například bramborové placky neboli bramboráky jsou dalším typickým českým pokrmem.

Co se týká večeře , jsou zvyky jednotlivých rodin rozdílné. Někdo preferuje lehké jídlo v rodinném kruhu, jiný upřednostňuje vydatnou večeři v podobném složení, jako bývá oběd, a stále častěji se na stole objevuje i hotové jídlo z tzv. „Take Away“ restaurací. Mnoho rodin však využívá možnosti návštěvy restaurace a spojí tak večeři s příjemnou příležitostí posedět s rodinnými příslušníky mimo domov.

Zabijačka

Česká zabijačka je typicky českou specialitou. Porážka domácího prasete, zvaná zabijačka, probíhá tradičně v zimních měsících a stává se speciální, většinou rodinnou událostí. Na zabijačku se obvykle sjíždí i širší rodina, která nejen pomůže se zpracováním prasete, ale také si domů odveze určitou část vepřových produktů - "výslužku ". Tou bývají obdarováni také přátelé a blízcí z přilehlého okolí.

Zkušený řezník prase na dvorku majitele domu (a většinou i majitele prasete) zabije a přímo na místě se pak maso, vnitřnosti a vlastně téměř všechny části prasete zpracovávají.

Z velmi jemně nasekaného masa, vnitřností, krup, česneku, majoránky a vepřové krve se připravují jitrnice, jelita, tlačenka nebo zabijačková polévka. Obliba těchto výrobků je taková, že některé z nich najdete na jídelníčku českých rodin i českých restaurací po celý rok.

Krajová jídla

Zmínku si rozhodně zaslouží i speciální pokrmy, které jsou typické pro určitý region České republiky. Například moravské město Olomouc proslulo výrobou světoznámých sýrových tvarůžků, pro něž Česká republika dokonce u Evropské unie žádá uznání výlučné registrace zeměpisného označení pro české výrobce. V oblasti Pardubic si pak můžete pochutnat na výborném perníku, jedinečné koláče pečou na Chodsku, jižní Čechy charakterizují pokrmy ze sladkovodních ryb a Prahu proslavila skvělá dušená pražská šunka.

Tradiční pití

Začneme tím nejzdravějším a nejdůležitějším nápojem, kterým je voda . Pokud se zaměříme na kvalitu pitné vody v České republice, můžeme bez váhání říci, že voda je zde zdravotně nezávadná, tedy pitná, a její kvalita je v souladu s evropským standardem.

Jedním z největších producentů minerálních vod je výrobce Karlovarské minerální vody, a. s., Karlovy Vary. V obchodech se můžete setkat s celou řadou dalších přírodních a minerálních vod, mezi něž patří například Poděbradka, Hanácká kyselka, Aquila, Dobrá Voda, Toma nebo nová značka pramenité vody Rajec.

Již za komunistického režimu byly velmi oblíbené limonády . Mezi nejznámější patří česká Kofola, jejímž základem je sirup Kofo.

Pivo

Vaření piva má v Čechách staletou tradicí a dokladem toho je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách, pivovar Regent, který byl založen roku 1379 rodem Rožmberků. Tento pivovar zachovává tradiční výrobu piva dodnes.

Mezi nejznámější české pivovary patří Plzeňský prazdroj, Zámecký pivovar v Dětenicích, Budějovický Budvar, Krušovice nebo menší soukromý pivovar Bernard. Pro zajímavost bychom rádi uvedli, že v České republice je provozováno více než 60 pivovarů .

Víno

V České republice se vínu daří především na jižní Moravě . Právě zde byly kolem roku 300 vysazeny první vinice.

Ve 13. století se vrchnosti v Čechách snažily o zúrodnění neplodné nebo málo plodící půdy. Většina severočeských měst měla svažité pozemky, které byly spolu s přírodními klimatickými podmínkami pro pěstování vinné révy vhodné. Obchod s vínem v té době jen vzkvétal a v mnohém byl přínosnější nežli obchod s obilím. Tak získávalo vinařství na všeobecné oblibě.

V této nastalé situaci se nejlépe zorientoval císař Karel IV., který 16. února 1358 pro Prahu a 12. května 1358 pro Království české vydal nařízení o založení vinic na všech příhodných horách . Jeho zásluhou se do českých vinic dostala odrůda Burgundské modré, ve Francii nazývaná Pinot noir, kterou Češi začali nazývat Roučí modré nebo Černá aranka. Dále se v Čechách pěstovaly odrůdy z Německa Němčina (Tramín), Tarant bílý, Lampart bílý a z Uher odrůda Klenice (Gohér).

S vynikajícím vínem se setkáte například v těchto oblastech:

Vinařské město Valtice
Znojmo
Mělník

Becherovka

Becherovka je tradiční český a vysoce kvalitní nápoj vyráběný pouze z přírodních surovin . Je složena z kvalitní karlovarské vody, vysoce jakostního lihu, přírodního cukru a přísně tajné směsi bylin a koření. Jen to stačí na výrobu tohoto oblíbeného nápoje.

Tradiční kvalita Becherovky přetrvala staletí. Na začátku dnes téměř 200leté éry se Becherovka vlastně nepila, ale užívala se coby žaludeční kapky na lepší zažívání. Nekonečnou reakcí poptávky a nabídky pak došlo k masovému využití v gastronomii a domácnostech.

Fernet

Vznik hořkého Fernetu Stock se datuje k roku 1927. Receptura výroby je samozřejmě přísně tajná, ale základními surovinami jsou bylinky, dovážené především ze Středomoří a Alp.