Pálení čarodějnic
photo: (wikimedia.org)
Pálení čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo také Beltaine jsou pojmenování pro poslední dubnovou noc, která je v České republice již tradičně spojována s tzv. pálením čarodějnic. To má dlouhou tradici a slaví se nejen v Česku, ale také na mnoha místech v Evropě.
Zvyk upalovat čarodějnice je pozůstatkem pohanských rituálů. Je rozšířeno mnoho pověstí, proč tento rituál vznikl. Podle etnologů lze hledat původ těchto tradic u předkřesťanských pastevců, kteří považovali 1. květen za počátek nového půlročí, kdy docházelo k přechodu ze studeného období do teplého. Lidé proto zapalovali ohně, aby se zbavili všeho zlého, co se nashromáždilo v temném zimním období, a aby oslavili příchod světlého období roku. Až postupem času se z tohoto zvyku vyvinulo pálení čarodějnic.
Rituál pálení čarodějnic patří k populárním českým lidovým zvykům. V onu magickou Filipojakubskou noc z 30. dubna na 1. května mají dle pověsti zlé síly větší moc než kdy jindy a lidé před nimi musí ochránit nejen sebe, ale i své domácnosti a dobytek. Věřilo se, že této noci ve vzduchu létá spousta čarodějnic putujících na čarodějnický sabat (čarodějnické shromáždění). Proto se na kopcích nebo na vyvýšených místech zakládaly ohně a do vzduchu se vyhazovala hořící košťata, která měla čarodějnice odehnat a jejich moc oslabit.
Dnes je pálení čarodějnic pro lidi spíše zábavou. Po celé zemi se v poslední dubnovou noc rozhoří tisíce vater, v kterých se spálí figurína čarodějnice, vyrobená ze slámy a starých hadrů. U ohně pak společenské setkání pokračuje opékáním
špekáčků, tančí se, hraje a zpívá. Už jen málokdo si tuto noc spojuje s magickými rituály.