HOMEPAGE

Podnikání
 
Ekonomická fakta

 

Neziskový sektor

 
photo:  (mojefoto.cz)
 

Neziskový sektor v České republice.

 
 

Neziskový sektor je důležitou součástí ekonomického i politického prostředí každé vyspělé země. Vyrovnává totiž přetlak ekonomických zájmů nejsilnějších hráčů na všech typech trhu.

V České republice se lze setkat se čtyřmi formami nestátních neziskových organizací s širokým spektrem zástupců:

  • Občanské sdružení
  • Nadace a nadační fondy
  • Církevní právnické osoby zřizované církví či náboženskou společností
  • Obecně prospěšná společnost

Neziskové organizace jsou nezávislé na státu a své úsilí zaměřují na pomoc ve všech oblastech lidského života. Základním motivem činnosti není nikdy návratnost investic, ale vždy dobrá vůle a úsilí pomáhat. Případné zisky jsou investovány zpět do činnosti organizace.

Do neziskového sektoru se řadí například subjekty poskytující veřejné služby, subjekty pracující pro své členy, subjekty financující činnosti ostatních apod. Působí v mnoha veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální služby, péče o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochrana životního prostředí, kultura a ochrana kulturních památek nebo rozvoj komunit. Významnou oblastí neziskové práce je i oblast sportu.

Mezi nejvýznamnější neziskové organizace v České republice patří například:

  • Občanská sdružení: Armáda spásy, Bílý kruh bezpečí, Arnika, Český červený kříž
  • Nadace a nadační fondy: Kapka naděje, Nadace Terezy Maxové, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Charty 77, Naše dítě
  • Církevní právnické osoby zřizované církví či náboženskou společností: Česká katolická charita
  • Obecně prospěšné společnosti: Člověk v tísni, Finále Plzeň, Kühnův dětský sbor

Neziskové organizace získávají značnou část financí na podporu svých aktivit pořádáním řady akcí určených pro širokou veřejnost. K dosud nejúspěšnějším se řadí například „Běh pro paraple“ organizovaný na podporu zdravotně postižených sportovců, akce „Pomozte dětem“ podporující znevýhodněné a ohrožené děti do 18 let, „Bílá pastelka“ a „Světluška“ shromažďující finanční prostředky a informující veřejnost o životě nevidomých nebo každoroční Adventní koncerty.

Různorodost činnosti těchto veřejně prospěšných organizací je hlavním rysem a silnou stránkou tohoto sektoru.

Více o jednotlivých typech neziskových organizací je v článku Nestátní neziskové organizace v ČR.

Základní legislativní rámec NNO

Činnost nestátních neziskových organizací upravují v České republice následující zákony, podle nichž se řídí proces registrace, organizační struktura, finanční řízení, hospodaření organizace a její zánik:

  • Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
  • Obecně prospěšné společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Nadace a nadační fondy zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Církve a náboženské společnosti, církevní právnické osoby zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

NNO v daňových zákonech

Daňové úlevy těchto neziskových organizací jsou v zemích EU obvykle vázané na určitou definici veřejné prospěšnosti. Z toho plyne dílčí vymezování subjektů pro daňové úlevy v různých zákonech.

Možností jsou daňové asignace. Daňové asignace znamenají rozhodnutí poplatníka daně z příjmů fyzických osob o tom, které NNO dá 1 – 2 % ze zaplacených daní. Z fiskálního hlediska je daňová asignace dalším zdrojem financování těchto subjektů. Oproti státním dotacím se zde veřejné prostředky vybrané státem přerozdělí, nikoliv parlamentním schválením rozpočtu, nýbrž rozhodnutím jednotlivých poplatníků.

Daňové zvýhodnění dárců v České republice:
  • fyzické osoby
    (podle § 15 odst. 5 zákona o dani z příjmu)
    Od základu daně mohou fyzické osoby odečíst hodnotu darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
    Pro možnost daňově uplatnit dar musí jít tedy minimálně o dar nebo o součet darů za rok převyšující částku 1000 Kč nebo částku vyšší než 2 % základu daně.

  • právnické osoby
    (podle § 20 odst. 8 zákona o dani z příjmu)
    Od základu daně mohou právnické osoby odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % z již sníženého základu daně. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
    Pro daňové účely musí jít tedy minimálně o dar ve výši alespoň 2000 Kč.

Obecně prospěšné společnosti jsou osvobozeny od daně darovací. Veškeré dary, které společnost získá, tak mohou být v nesnížené výši využity na aktivity společnosti.


Etapy vývoje neziskového sektoru od roku 1989

Neziskový sektor navazuje v dnešní České republice na bohatou tradici. Nadace a spolky měly vždy významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci (viz například Národní obrození, vznik Československé republiky v roce 1918, Sametová revoluce v roce 1989). Tradice spolkové činnosti a neziskových organizací byla zpřetrhána v době totalitních režimů – fašistického a komunistického, kdy byla svobodná iniciativa občanů nežádoucí.

Rok 1989 přinesl v této oblasti zásadní změnu. Začaly vznikat tisíce nestátních neziskových organizací a celý sektor prošel od té doby řadou změn, které můžeme rozdělit do čtyř etap:

1990 – 1992
Atmosféra doby se odrazila v prvních právních úpravách neziskového sektoru (zákon o sdružování a právní úprava nadací) a v založení Nadačního investičního fondu. Vznikla Rada pro nadace jako poradní orgán vlády pro otázky NNO. Liberální politika státu v této době vytvořila podmínky k nastartování veřejně prospěšné činnosti, kterou v počátcích významně podpořili také zahraniční dárci s cílem rozvinout tento pilíř demokratické společnosti.

1993 – 1996
Stát formoval svůj vztah k neziskovému sektoru zpočátku skepticky a rezervovaně (nedostatek vůle rozdělit Nadační investiční fond, váhání nad novým zákonem o nadacích). Představy o neziskovém sektoru ovlivňuje debata dvou vůdčích politických osobností, Václava Havla a Václava Klause, o podstatě tzv. občanské společnosti. Státní politika v této době zaostala za vlastním samovolným vývojem neziskového sektoru; přesto státní podpora neziskovému sektoru zůstala stabilní (2 až 3 mld. Kč).

1997 – 2001

Vztah státu k neziskovému sektoru se stal intenzivnějším a přesnějším. Nový zákon o nadacích vedl ke konsolidaci nadační sféry, proběhla příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev. Byla obnovena činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace(RNNO) a došlo k rozdělení prvních finančních prostředků z Nadačního investičního fondu.

2002 – dnes
V tomto období došlo ke dvěma velkým změnám. Za prvé byly v rámci reformy veřejné správy vytvořeny kraje, které začaly zásadním způsobem ovlivňovat situaci NNO v regionu. Za druhé přineslo členství v EU výzvu v podobě možnosti navazovat partnerství a využívat fondy EU v rámci aktivit neziskových organizací.

Členství České republiky v EU může do budoucna výrazně posílit význam a vliv mnoha nestátních neziskových subjektů a lépe tak pomoci všem, kteří jsou na jejich aktivitách závislí.

Členové NNO

Typem nestátní neziskové organizace, které jsou vytvářeny na základě sdružování občanů a na členské bázi, jsou občanská sdružení. Mezi členy občanských sdružení patří téměř polovina české dospělé populace (47 %).

Ještě před 5 lety přitom uvedla členství ve sdruženích jen asi třetina lidí. Je pravděpodobné, že se zvýšilo povědomí veřejnost o činnosti a prospěšnosti NNO, lidé začali více vyhledávat spolky jako způsob prožívání volného času a součást kulturního života a že se zvětšila vzdělaná a zajištěná střední třída populace, která je tradičně oporou aktivit v neziskovém sektoru. V každém případě jde o pozorovatelný pozitivní trend.

Občané České republiky jsou nejčastěji členy sportovních organizací (16 %) a často jsou členy zájmových organizací, jako jsou zahrádkáři a pěstitelé (6 %), dobrovolní hasiči (6 %) nebo organizace rybářů (5 %).

Mezi členy sdružení mírně převažují muži nad ženami – členy nějakého občanského sdružení tvoří v 53 % muži a ve 42 % ženy. Do aktivit neziskových organizací se přitom zapojují nejčastěji lidé s průměrnými a vyššími měsíčními příjmy. Lidé s nízkými příjmy a se základním vzděláním se zapojují do společenských organizací výrazně méně. Nejvyšší podíl členů ve sdruženích je mezi přívrženci ODS a KDU-ČSL.

O aktivitě členů občanských sdružení dostatečně vypovídá také fakt, že je mezi nimi mnohem méně nevoličů (lidí, kteří nechodí k volbám), než v běžné populaci. Jinými slovy se dá říci, že členové občanských sdružení jsou aktivní občané – voliči.

Na rozvoj neziskových organizací se zaměřuje Informační centrum neziskových organizací (ICN). Mezi jeho hlavní cíle patří profesionalizace činnosti neziskových organizací a podpora jejich vzájemné spolupráce. Jde o otevřenou organizaci, která spolupracuje s příspěvkovými organizacemi, veřejnou správou i podnikatelskými subjekty.

ICN poskytuje neziskovým organizacím důležité servisní služby – provozuje specializovanou veřejnou knihovnu, spravuje databázi neziskových organizací v České republice, pečuje o databázi finančních zdrojů, vydává informační servis, organizuje semináře a zprostředkovává odborné konzultace.

Úplné informace o činnosti neziskových organizacích v České republice poskytují webové stránky ICN http://www.neziskovky.cz/

Odkazy

 
Autor:
 
Přidáno: 30.12.2009
 
 
 

Související články

 
Firmy v ČR
 
 

Česko – země piva

Češi jsou národem pivařů. Rádi o pivu mluví, ale ještě raději ho popíjejí. Průměr jeho spotřeby z roku...

 
 
Ekonomická fakta
 
 

Hlavní pilíře českého průmyslu

Průmyslová výroba má na území dnešní České republiky hluboké historické kořeny. Již v dobách Rakouska...

 
 
Ekonomická fakta
 
 

Nová aplikace ČESKÉ PENÍZE v...

Česká národní banka jako jedna z prvních centrálních bank v Evropské unii využila nových technologií a...

 
 
Obecná fakta o ČR
 
 

Nejlepší kancelářská budova světa...

Praha má další nej… Tentokrát získala prvenství ve světové architektonické soutěži MIPIM Awards...

 
Oblíbené

Historie výtvarného umění

Co se událo ve výtvarném umění na samém sklonku českých dějin? Mnohé…

Klimatické podmínky

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných…

Nejdůležitější objevy současnosti

Za poslední desetiletí přišla česká věda s mnoha převratnými objevy, vynálezy a…

Čeština

Čeština patří do skupiny západoslovanských jazyků. Český jazyk je také jazykem…