Žebříček nejžádanějších studijních oborů na českých vysokých školách je už řadu let v podstatě stejný: 1. výtvarné umění, 2. film, 3. divadlo, 4. hudba, 5. právo, 6. medicína, 7. farmacie, 8. filozofie, 9. architektura a design, 10. ekonomie.
JUDr. a MUDr. – to jsou dva tituly, o jejichž získání a možnost vykonávat profesi právníka nebo lékaře je mezi mladými lidmi největší zájem. Svědčí o tom každoroční nápor při přijímacích zkouškách na vysokých školách, které tyto obory vyučují. Míst na školách je už dlouhou řadu let méně, než kolik je o tyto obory zájemců.
Na právnické fakulty, které jsou v zemi pouze čtyři – v
Praze,
Brně,
Plzni a
Olomouci – se každoročně hlásí více než deset tisíc mladých lidí a více než třem čtvrtinám z nich se nepodaří na školu dostat.
I medicína a farmacie jsou velice žádanými studijními obory. Stejně jako u práv i lékařské a farmaceutické vzdělání v zemi poskytují pouze veřejné univerzity. Univerzita Karlova má pět lékařských fakult – v Praze
1. lékařskou fakultu,
2. lékařskou fakultu a
3. lékařskou fakultu a po jedné v
Plzni a
Hradci Králové – a dále studium tohoto oboru nabízejí univerzity v
Brně a
Olomouci. Farmacii lze studovat pouze v
Hradci Králové a na
Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Šance na přijetí se na jednotlivých lékařských a farmaceutických fakultách pohybují mezi 23–40 %.
Ještě menší šanci na přijetí na vysokou školu mají ti, kdo chtějí studovat některý z uměleckých oborů. Zájem o výtvarné umění, film, divadlo a hudbu je mnohonásobně vyšší, než kolik je pro studenty otevřeno míst na školách. Například
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, kde se vyučuje například fotografie nebo grafika, každoročně přijímá pouhých deset procent z těch, kdo se na školu hlásí. Stejný nápor je i při talentových zkouškách a přijímačkách na
Ústavu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Na této škole je řada předmětů vyučována i v angličtině.
Skoro každé větší město v Česku má vysokou školu, na které se dají studovat ekonomické vědy. Je zde čtyřicet vysokých škol, veřejných i soukromých, kam se mohou hlásit uchazeči se zájmem o studium některého z oborů ekonomiky, managementu nebo podnikatelství. Znamená to, že šance na přijetí jsou zde vyšší (kolem 50 %), ale zdaleka to neznamená, že vysoký počet absolventů by si pak těžko hledala po skončení studia práci. Největší zájem je každoročně o
Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kam se zpravidla dostane jen čtvrtina uchazečů. Členem vědecké rady fakulty je i prezident České republiky prof. Ing. Václav Klaus, CSc. Ten zde od roku 2005 pravidelně pořádá kurz „Zásady ekonomického myšlení“.
Říká se, že není nic lehčího než dostat se na technickou vysokou školu. Řada z nich přijímá studenty jen na základě dobrých známek na středních školách, přijímací zkoušky se zde často vůbec nekonají. Školy nabírají tisícovky „prváků“, postoupit do dalšího ročníku se ale mnohým z nich nepodaří. Opačná situace ovšem na těchto školách panuje u oborů, které se týkají architektury a designu. Zde dostane šanci studovat zpravidla jen každý třetí uchazeč.