Jedním z prvních úspěchů české kosmonautiky bylo vyslání vlastního kosmonauta do vesmíru.
Vladimír Remek strávil v roce 1978 celkem sedm dní na palubě orbitální stanice Saljut 6. Během svého pobytu na stanici prováděl experimenty z lékařského, biologického a materiálového výzkumu a astronomie.
Mezi největší úspěchy české kosmonautiky patří podle České kosmické kanceláře:
-
vlastní umělé družice Magion, které sloužily k výzkumu parametrů MAGnetického pole, IONosféry a plazmatu v okolí Země (1978–1996)
-
tavicí pece pro materiálový výzkum pro stanice Saljut a MIR (1978–1995)
-
orientovatelná plošina pro sondy Vega a stanici MIR (1984, 1989)
-
laserový spektrometr určený k výzkumu Marsova měsíce Fobos (1988)
-
mikroakcelerometr na měření negravitačních sil (1992, 1996)
Česká republika je členem nejvýznamnějších evropských a světových organizací zabývajících se výzkumem kosmu. Členem
Evropského úřadu pro výzkum vesmíru (ESA) je od roku 2008, dále je členem Mezinárodní organizace kosmických telekomunikací
INTERSPUTNIK (od roku 1972), Mezinárodní námořní družicové organizace
INMARSAT a Mezinárodní telekomunikační družicové organizace
INTELSAT.
V oblasti služeb založených na aplikacích kosmonautiky jsou v poslední době zásadní dva hlavní evropské projekty:
Galileo v družicové navigaci a
GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) pro získávání informací o stavu a dění na zemském povrchu.
Vědecká zařízení české výroby jsou také na satelitu Proba-2, který ESA vyslala na oběžnou dráhu Země v roce 2009. České přístroje zde zkoumají kosmickou plazmu, hledají souvislosti mezi náhlými změnami kosmického počasí a změnami plazmatu. V roce 2012 se má uskutečnit mise Proba-3 a na vývoji speciálního dalekohledu pro tento projekt se mají podílet také české firmy a vědci.
Ještě významnějším vesmírným projektem, na kterém bude Česká republika rovněž participovat, je sonda Solar Orbiter, která bude pozorovat Slunce. Projekt má být spuštěn v roce 2017 a Češi se mají podílet na stavbě rentgenového teleskopu, detektoru radiových a plazmových vln, slunečního koronografu a čidla pro detekci proton/alfa částic.

Autor:
Andrea Kábelová
Zdroj: Česká kosmická kancelář

Přidáno:
04.02.2012