HOMEPAGE

Život a práce
 
Jak to v ČR funguje

 

Nemocenské pojištění

 
photo:  (sxc.hu)
 

Nemocenské pojištění se platí pro případ, kdy dospělý člověk nemůže krátkodobě pracovat například z důvodu nemoci, ošetřování člena rodiny, těhotenství nebo péče o narozené dítě. V takových situacích mají pojištěnci nárok na dávky nemocenského pojištění.

 
 

Povinnost účasti na pojištění platí bez ohledu na to, zda jsou občany České republiky nebo cizími státními příslušníky. Pro povinné odvádění plateb na nemocenské pojištění není rozhodující zda má, cizinec v České republice pobyt přechodný, nebo trvalý. V dokumentu je popis postupu pro výpočet pojistného a informace o odvodu pojistného u různých druhů pracovního poměru.

Účastny nemocenského pojištění mohou být osoby, které vykonávají práci na základě vztahu uzavřeného podle českých právních předpisů, např. podle zákoníku práce nebo podle obchodního zákoníku a od 1.1. 2004 též osoby, které vykonávají práci pro zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Kdo nemusí odvádět pojistné na nemocenské pojištění

  • cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR, a zároveň zde pracují pro zaměstnavatele požívající diplomatických výsad a imunit,
  • cizinci, kteří mohou být nebo jsou účastni nemocenského pojištění v jiném státě,
  • zaměstnanci, kteří v ČR pracují pro zaměstnavatele, který nemá sídlo na území ČR, to však neplatí, jde-li o zaměstnance, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení,
  • zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání (za příležitostné zaměstnání se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, tj. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc) (dle §5 a §6, zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění).

Upozornění!

Osoby účastné nemocenského pojištění jsou zároveň poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bez ohledu na jejich pobytový status či státní příslušnost.

Upozornění!

Osoby samostatně výdělečně činné mohou být účastny nemocenského pojištění dobrovolně (cizí státní příslušníci, kteří jsou na území ČR na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání , a chtějí si prodloužit platnost tohoto víza nebo pobyt na toto vízum), ale k žádosti o prodloužení platnosti víza musejí mimo jiné předložit potvrzení finančního úřadu ČR o zaplacení daní, jakož i potvrzení České správy sociálního zabezpečení o zaplacení sociálního pojištění!

Vznik a zánik pojištění

Podle zákona (viz odkaz) pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Pojištění zaniká dnem skončení zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (§8, 1.věta, zákona č.54/1956 Sb.).

Poznámka:

U pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů se pro účely nemocenského pojištění považuje za vstup do zaměstnání 1.leden 2004, pokud pracovník vstoupil do zaměstnání před 1.lednem roku 2004. To však neplatí v případě, že nemocenské pojištění pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích státních předpisů vzniklo na základě mezinárodní smlouvy již před 1. lednem 2004 (čl. 4, zákona č. 424/2003 Sb.).

Výše sazby a odvod pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců

Výše nemocenského pojištění je stanovena zákonem č. 589/1992 Sb. Nemocenské pojištění se platí zároveň s pojistným na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu, což u zaměstnanců činí celkem 8% z vyměřovacího základu , z toho se odvádí 6,5% na důchodové pojištění, 0,4% na státní politiku zaměstnanosti, a 1,1% na nemocenské pojištění .

Vyměřovací základ zaměstnanců je součet těchto položek:

  • příjmy z výkonu zaměstnání +
  • náhrady výdajů zaměstnance pro výkon práce +
  • náhrady škody vyplacené zaměstnavatelem +
  • zvláštní odměny za práci +
  • náhrady mzdy +
  • náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance +
  • odměny za pracovní pohotovost.

Do vyměřovacího základu nepadají tyto příjmy:

  • věrnostní příplatek horníkům,
  • náborové příspěvky dosídlencům,
  • jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádných závažných případech,
  • částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů,
  • pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, pojištění pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění,
  • odstupné,
  • další částky osvobozené od daně (dle § 4-5, zákona č. 589/1992 Sb.).

Vyměřovací základ může činit nejvýše 486.000 Kč ročně (příp. 40.500 Kč měsíčně).

Odvod pojistného u zaměstnanců (včetně osob činných na Dohodu o pracovní činnosti )

Platby za zaměstnace musí vypočítat a odvádět jeho zaměstnavatel. Zaměstnavatel platí tři čtvrtiny a jednu čtvrtinu odvodů na nemocenské pojištění sráží z hrubé mzdy zaměstnance.

Organizace a malá organizace (tzn. právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance) je povinna odvádět pojistné na účet České správy sociálního zabezpečení, které je povinen platit zaměstnanec ze svého příjmu . Pojistné odvedené za zaměstnance srazí organizace nebo malá organizace z jeho příjmů, které mu zúčtovala. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí organizace nebo malá organizace pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících (dle §8, odst.(1), zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.).

Výše sazby a odvod pojistného na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných

Výše záloh na pojistné se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu, což činí celkem 29,6% (z toho 28% na důchodové pojištění, 1,6% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a 4,4% na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu.

O přesné výši vyměřovacího základu informuje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35% před rokem 2004, 40% v roce 2004, 45% v roce 2005 a 50% od roku 2006 z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku (§14, odstavec (2), zákona č. 589/1992, Sb.).

Odvod pojistného u osob samostatně výdělečně činných (včetně osob činných na Smlouvu o dílo a na Dohodu o provedení práce):

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a platby pojistného na nemocenské pojištění jsou povinny odvádět osoby samostatně výdělečně činné (a osoby, které jsou zákonem o sociálním zabezpečení považovány za osoby samostatně výdělečně činné) odvádět za jednotlivé kalendářní měsíce na účet místně příslušné (místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné; nemá-li tato osoba trvalý pobyt na území ČR, pak se místní příslušnost řídí místem podnikání) okresní Správy sociálního zabezpečení .

Zálohy na pojistné jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Upozornění!

K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o zaplacení daně z příjmů za poslední zdaňovací období a potvrzení orgánu České správy sociálního zabezpečení o zaplacení sociálního pojištění za poslední období (§33, odst.(5), zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v platném znění).

Nemocenské pojištění zaměstnanců činných na základě Dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci činní na základě Dohody o pracovní činnosti jsou účastni nemocenského pojištění, pokud tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Zaměstnanci činní na základě Dohody o pracovní činnosti jsou pojištěni (nemocenským pojištěním) jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl jejich započitatelný příjem minimálně 400 Kč (tato částka může být nižší v kalendářním měsíci, v jehož průběhu zaměstnanec na Dohodu poprvé podle uzavřené Dohody měl začít vykonávat sjednané práce a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla Dohoda o pracovní činnosti sjednána, nebo pokud trvala pracovní neschopnost (karanténa), uznaná lékařem, zaměstnance, nebo pokud byla zaměstnankyně, činná na Dohodu o pracovní činnosti, na mateřské dovolené).

(dle §68-§69, Vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech).

Nemocenské pojištění zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc, sezónní zaměstnanci

Za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují zaměstnanci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.

Zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc jsou pojištěni (nemocenským pojištěním) jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl jejich započitatelný příjem minimálně 400 Kč (tato částka může být nižší v kalendářním měsíci, v jehož průběhu zaměstnanec vstoupil do zaměstnání a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončil pracovní poměr, nebo pokud trvala pracovní neschopnost (karanténa), uznaná lékařem, zaměstnance, nebo pokud byla zaměstnankyně na nepravidelnou výpomoc na mateřské dovolené) (dle §18-§19, Vyhlášky č. 165/1979 Sb.).

Při zjišťování vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc se do vyměřovacího základu tohoto zaměstnance zahrnují i započitatelné příjmy v období kdy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl tento zaměstnanec pojištěn (dle §21, Vyhlášky č. 165/1979 Sb.).

Nemocenské pojištění domáckých zaměstnanců

Za domácké zaměstnance se považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. S výjimkou těch zaměstnanců, kteří takto pracují jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.


Právní úprava

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění

Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb. a některé další zákony

Zákon č. 421/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v platném znění

Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

Odkazy

 
Autor:
 
Přidáno: 09.01.2010
 
 
 

Související články

 
Jak to v ČR funguje
 
 

Centrum pro integraci cizinců

Organizace, která pomáhá imigrantům včlenit se do české společnosti.

 
 
Podmínky k založení a vedení podnikání
 
 

Jak si založit bankovní účet – 1. díl

Pokud hodláte v České republice strávit delší čas a chcete zde legálně pracovat nebo studovat, určitě si...

 
 
Podmínky k založení a vedení podnikání
 
 
 
Volný čas
 
 

Divadla pro děti

Divadlo je kouzelný svět, který láká nejen dospělé, ale také děti. Prožitek z divadelního představení...

 
Oblíbené

Historie výtvarného umění

Co se událo ve výtvarném umění na samém sklonku českých dějin? Mnohé…

Klimatické podmínky

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných…

Nejdůležitější objevy současnosti

Za poslední desetiletí přišla česká věda s mnoha převratnými objevy, vynálezy a…

Čeština

Čeština patří do skupiny západoslovanských jazyků. Český jazyk je také jazykem…