Děčín
Děčínská kotlina byla osídlena již od mladší doby bronzové a v průběhu staletí se zde vystřídala řada kultur. První zmínka o Děčíně pochází z roku 993, kdy zde pravděpodobně stálo přemyslovské hradiště.
V polovině 13. století pak byl na jeho místě vystaven kamenný hrad a poté jižně pod hradem královské město.
Událostí, která ovlivnila hospodářský rozvoj v 19. století, bylo zahájení provozu na železniční trati Praha - Podmokly - Drážďany v roce 1851. Na levém břehu Labe, jehož osídlení do té doby představovaly pouze samostatné osady, z nichž nejvýznamnější byly Podmokly, vyrostla v 19. století řada průmyslových závodů. Značný podíl na rozmachu města měli majitelé panství, zejména František Antonín Thun, vzdělanec a pokrokový ekonom. Kolem roku 1880 Podmokly předčily Děčín počtem obyvatel a hospodářským významem. Stavební vlnu té doby podmokelští radní udrželi pod kontrolou, a tak vznikla jedna z nejucelenějších a nejrozsáhlejších památek secesní architektury v Čechách.
V říjnu roku 1942 došlo ke sloučení Děčína, Podmokel a Starého Města v jeden celek. V současnosti je Děčín se svými 53 000 obyvateli významným centrem dopravy, obchodu, administrativy a pro své malebné okolí i jedním z nejvýznamnějších turistických center severních Čech.